Moravská nářečí (Moravian)

1. Co jsou moravská nářečí?

Moravská nářečí jsou variety češtiny, kterými se mluví na Moravě, historické zemi na východě České republiky. Rozlišují se čtyři hlavní skupiny: českomoravská, středomoravská (hanácká), východomoravská a lašská (slezská). Zatímco stará nářečí Čech splynula do jednoho interdialektu — obecné češtiny —, Morava zůstává jazykově pestrá; přispělo k tomu i to, že jí po většinu dějin chybělo jediné kulturní a politické centrum, jaké měly Čechy v Praze.¹

Jsou to nářečí, nebo samostatný jazyk? Při sčítání lidu 2011 uvedlo 108 469 osob moravštinu jako svůj mateřský jazyk a část Moravanů ji za samostatný jazyk považuje; jazykověda však moravské variety popisuje jako regionální podoby češtiny — a východomoravská nářečí tvoří kontinuum spojující češtinu se západoslovenskými nářečími. Pro učícího se je praktický závěr stejný: kdo zná spisovnou češtinu, nezačíná od nuly, ale učí se soustavu pravidelných hláskových, tvarových a slovních posunů.¹

Rozdíly mezi skupinami nejlépe ukáže jediná věta. Spisovné „Dej mouku ze mlýna na vozík“ zní napříč Moravou takto:¹

Hanáčtina posouvá i/y a í/ý k e/é (ryba → reba, mlýn → mlén) a u/ou k o/ó (ruka → roka, mouka → móka). Východní Morava drží staré aj (daj, vajco), tvrdé ł, infinitivy na -ť (býť) a další rysy sdílené se slovenštinou. Laština ztratila rozdíl dlouhých a krátkých samohlásek („krátký zobák“), klade přízvuk na předposlední slabiku jako polština a rozlišuje tvrdé š, ž, č a měkké ś, ź, ć.¹

Moravská nářečí uchovávají tvary, které spisovná čeština ztratila, ale mnohé jiné slovanské jazyky je dodnes znají: naša ovca (spisovně naše ovce), vidím ju, chcu, dušu; na Hané su místo jsem. Třetí osoba množného čísla je na Hané jednotně -ijó (prosijó, sázijó), na Moravském Slovácku -ijú (prosijú).¹

V Brně a okolí dodnes žijí slova z hantecu, argotu s mnoha německými a jidiš výpůjčkami — nejznámější je šalina „tramvaj“ (z německého elektrische Linie).¹

Kam dál & prameny

Anglický článek Wikipedie „Moravian dialects“ shrnuje klasifikaci skupin, hláskové i tvaroslovné rysy, archaismy, výsledky sčítání 2011 a odkazuje na odbornou literaturu (Bartoš, Bláha, Wilson). Hanáčtina má i vlastní literární tradici — psali v ní Alois a Vilém Mrštíkové nebo Ondřej Přikryl.¹

Tento průvodce je úvodní kapitola: pokrývá orientaci a první obsah úrovně A1 a v příštích vydáních bude — po vzoru bavorského průvodce — rozšířen o všech osm podúrovní SERR (A1.1 až B2.2), slovní zásobu a cvičení.